Ve středu 29.5.2024 se děti zúčastnili družinové akce v hasičárně Pržna, kde jim velmi milí a zkušení hasiči vysvětlili chod jejich práce. Hned po příchodu na ně čekalo velké překvapení v podobě hasičského auta. Hasiči dětem podrobně vysvětlili, jak toto mohutné vozidlo funguje a jaké vybavení v sobě skrývá. Dále následovala ukázka hasičského oblečení. Děti si mohly prohlédnout různé typy obleků, které hasiči používají při své práci. Byly jim představeny například nehořlavé kombinézy používané při zásazích u požárů, obleky na zásahy s nebezpečnými chemikáliemi a speciální včelařské obleky, které hasiči oblékají při odstraňování nebezpečných rojů včel. Malí návštěvníci si mohli vyzkoušet přilby a rukavice, což pro ně bylo velkým zážitkem. Velký zájem vzbudila také povídání o hasičských soutěžích. Hasiči dětem vysvětlili, jaké disciplíny zahrnují hasičské závody, jako jsou například běh s hadicemi, štafeta nebo překážková dráha. Děti se dozvěděly, že soutěže nejsou jen o rychlosti, ale také o preciznosti a týmové spolupráci. Hasiči jim ukázali, jak se správně rozvíjí hadice nebo jak se používá proudnice. Návštěva hasičárny byla pro děti nezapomenutelným zážitkem. Velké díky patří rodině paní Fišerové a Daliboru Jursovi, za překrásný a naučný program.
V rámci celoroční hry se děti seznamují se zajímavými místy naší obce. Tentokrát jsme se zaměřili na vodní toky protékající Pržnem. Jedním z nich je potok Rzavý pramenící kousek nad Pržnem na úbočí vrchu Bystré. Expedici k prameni předcházel poslech Jak zní voda v různých podobách. Povídali jsme si o tom, co voda dokáže, kdy je nám prospěšná, kdy je naopak nebezpečná. Teprve tu správnou pátrací atmosféru navodily namalovanými kapkami, ukazujícími směr k potoku, studentky na praxi, Magda s Aničkou. Sestavit koloběh vody, posbírat květiny podle barev, přenést vodu na určené místo, to byly disciplíny, které prověřily koordinaci, spolupráci a prostorovou orientaci dětí. A to byl pouze začátek. Cesta podél potoka vedla nepřístupným terénem, byla lemována hustým křovím a spadanými větvemi. Prodírali jsme se kopřivami a porostem z ostružiní. Navigace nás však utvrzovala v tom, že jsme se vydali správným směrem. Brzy z potůčku zbyl jen tenký pramínek, který vytékal mezi kameny v místě mezi dvěma svahy. Byli jsme u cíle! Všechny děti si chtěly nabrat vytékající vodu, ale podmáčené okolí to dovolilo jen těm nejodvážnějším. Okolní hornina zbarvená dorezava, jež obsahuje zřejmě železnaté ionty, vyvolala v dětech chuť procítit svět dalšími smysly a ozdobit nejen sebe, ale i své okolí. Z vycházky jsme se vraceli obohaceni o spoustu nových dojmů, zážitků a objevů.
Sál Občanského centra v Pržně se zaplnil dětmi, které si pro své rodiny připravily pohádku o smutné princezně. Trápí se celé království, přivolaní lékaři nepřijdou na to, co princezně schází, snaží se ji rozesmát šašci, dokonce i oslovené děti z publika. Všichni odchází bez úspěchu. Ještěže drak je chytrý a dokáže dodat myslivci odvahu, aby láska mohla zvítězit. O to, že pohádky nevyjdou z módy, se zasloužily děti ze školní družiny. Přestože řada dětí při nácviku dramatizace chyběla a děti častokrát musely improvizovat a zastupovat se v rolích, naučily se spolupracovat a společné dílo se podařilo. Za poutavě vylíčený děj pohádky sklidily děti velký potlesk.
Slunečné počasí nás vybízí k objevování nových krás přírody. Úžasný svět vůní, barev, mláďátek nebo ptačího štěbetání, to vše nabízí jarní výpravy, jen se umět dívat kolem sebe! Vycházka na včelařskou farmu pana Kopečka nabídla dětem něco navíc. Kromě poutavého vyprávění o životě, významu a ochraně včel měly děti možnost ochutnat akátový, květový či pastovaný med rovnou ze sklenice nebo si jej rozetřít na oplatku. Bonusem byla ochutnávka medu přímo z plástve tak, jak si jej včelky připravily na zimu. Děti si prohlédly zatavené mezistěny v rámku i souš, naučily se rozpoznat rozdíl mezi vosí a včelí pláství a zkusily si potěžkat rámek plný medu. Svým vyprávěním pan včelař probudil v dětech takovou zvídavost, že se otázky jen hrnuly. Na farmě si děti užily i přítulnější tvory, než jsou včelky: pohrály si se psem, pochovaly kuřátka, seznámily se s husou a nakrmily ovečky. Děti tak mimo jiné zjistily, že domácí zvířata potřebují péči, nechováme je pouze pro zábavu. Vlastním prožitkem si děti upevnily spoustu nových poznatků a prohloubily zájem o živou přírodu. Panu Kopečkovi děkujeme za milé přijetí a příjemně strávené odpoledne.
V minulých dnech jste mohli při procházce naší obcí narazit na skupinky dětí bedlivě sledujících mapu a hledajících záchytné body s indiciemi, jež souvisí s dalším objevovaným místem Pržna. Bez těchto nápověd by asi nebylo jednoduché určit, k jakému účelu si obec v roce 1844 pronajala místnost na statku pana Skotnici. Při dalším pátrání došly děti podle mapy na místo, jehož fotografie se neshodovala se skutečností. Ze zašedlého černobílého snímku na nás dýchla minulost. Také jste netrpěliví, cože to děti vlastně objevily? Jsou to počátky školní výuky v Pržně. Na tomto místě postavila obec v roce 1873 první školu. Její název děti zjistily po vyškrtání stejných dvojic písmen. Protože se v této škole učilo pouze padesát let, vydali jsme se do té naší, současné. Z pamětní desky děti vyčetly, že druhá škola byla postavena v roce 1927. Dobové fotografie, kronika nebo stará vysvědčení umožnily dětem nahlédnout do minulosti a dozvědět se, jak probíhala výuka téměř před sto lety. Nález několika tajemných předmětů v jedné ze tříd rozvířil debatu, k čemu se používaly. Děti na chvíli vyměnily pera a propisky za husí brko namočené v inkoustu a zkusily se jím podepsat. Protože byly trpělivé, šlo jim to skvěle. Děti školu prozkoumaly důkladně; našly zde také portrét a bystu Učitele národů, Jana Amose Komenského. Při práci s textem děti dokázaly bez zaváhání sestavit obrázky s důležitými milníky jeho života do časové posloupnosti. Objevování školy jsme zakončili v přítomnosti, v počítačové učebně. Závěrečná aktivita, stavba školy z kostek a ze stavebnice LEGO, podpořila tvořivost a prověřila zručnost dětí. Škola byla v pořadí již pátým významným místem, které jsme v rámci celoroční družinové hry Indiana Jones v Pržně navštívili.
Děti zimu milují, zvláště když napadne sníh! To nás v družině nic neudrží a my vyrážíme ven hledat kopeček, kde bychom mohli sáňkovat, jezdit na bobech, válet sudy a užívat si zimních radovánek naplno. Sněhuláci a zvířátka, i iglú už je postaveno. Co ještě podniknout? Jedno lednové odpoledne jsme se vypravili společně s rodiči vlakem na Ostravici do Woodarény na IceRink. Sponzorem této akce byla obec Pržno, za což jí patří velký dík. Ledová plocha patřila jen nám, a proto se děti pustily do různorodých aktivit. Ty, které stály na bruslích poprvé, se učily nejprve udržovat rovnováhu, trénovat koordinaci pohybů a pokoušely se o první rozjezdy. S podporou kamarádů, pedagogů a rodičů jim to šlo skvěle. Ostatní děti si vybraly netradiční způsoby zábavy – tancovaly, experimentovaly na kluzišti s nejrůznějšími pomůckami, zdokonalovaly se v otáčení a v piruetách. Kdo by řekl, že nováčci na ledě zvládnou hravě a s vervou hokej? Bylo úžasné sledovat týmovou spolupráci všech hráčů, aby dostali puk do branky. Ani paní učitelky nezůstaly pozadu a natrénovaly volnou jízdu v páru. Výlet na Ostravici byl další z příležitostí, jak účelně trávit volný čas. Nejenže si děti vylepšily své pohybové dovednosti, ale měly také možnost získat zkušenosti starších kamarádů a užít si společně spoustu zábavy.