Častý vítr a déšť, místo sněhu kaluže. Tato zima nám svým proměnlivým počasím moc nepřeje. Proto jsme se rozhodli ji alespoň trošku přivolat. A jak taková pravá zima vypadá? Inspirací nám byly ilustrace v knížkách Josefa Lady, které děti ochotně přinášely do družiny, abychom si je mohli prohlédnout. Kochali jsme se vesničkami pokrytými sněhovou peřinou, záviděli dětem sjíždějící na saních z bohatě zasněžených kopců nebo prohánějícím se po ledu zamrzlého rybníka. Přesně takové obrázky byly předlohou při kresbě naší ladovské zimy. Děti pracovaly s nadšením a zanedlouho jsme mohli uspořádat výstavku jejich obrázků, ze kterých vyzařuje pohoda a radost.
Z knih Josefa Lady jsme vybrali ke společné četbě knihu o mluvícím kocourku Mikešovi. V pohádkovém vyprávění, kde zvířata jednají a chovají se jako lidé, jsme si zároveň přiblížili dobu dávno minulou, kterou můžeme znát jen z vyprávění našich babiček a dědečků. Díky svým veselým kouskům, které kocourek a jeho kamarádi prováděli, se stal Mikeš natolik zajímavou pohádkovou postavou, že si jej děti vyrobily ze zbytků látek na památku.
I když vlaštovky už dávno odletěly do teplých krajin, ty naše se vydaly na dlouhou cestu až 12. listopadu. Čekaly totiž na poslední vlaštovku, která si užívala krásného počasí a na odlet neměla ani pomyšlení… Přesně tak začal děj dramatizace, kterou si pro své nejbližší připravily děti z prvního oddělení. Tímto příběhem si děti připomněly plynutí času, znaky podzimu a změny v přírodě, která se chystá k odpočinku.
Dětem patří pochvala za výrobu kulis a vytrvalost při nacvičování. Z důvodu velké nemocnosti se některé zvládly naučit i tři role na poslední chvíli. Za své vystoupení sklidily veliký potlesk všech přítomných.
Podzim vybízí nejen k procházkám po okolí a pozorování změn v přírodě, je to také vhodný čas k pouštění draků. Dokonalé podmínky pro létání panovaly i v pátek 20. října, proto jsme se vydali na hřiště vybaveni pestrobarevnými draky. Větrné počasí pomohlo nejednomu dráčkovi vzhůru a my jsme mohli pozorovat dračí hrátky na obloze.
Dračí rej přilákal i některé z rodičů, kteří pak ochotně pomáhali dětem s rozmotáváním zapletených provázků. Vítr si s některými draky pohrával tak silně, že se jednomu dráčkovi podařilo uletět. I přesto jsme si užili krásnou podívanou a spoustu zábavy.
První projekt školního roku 2021/2022 jsme nazvali Jablíčkování. Jeho cílem bylo prostřednictvím prožitku vést děti k tomu, aby byly vnímavé k darům, kterými nás příroda obdarovává, a aby se učily pro život.
Které ovoce bude děti provázet celý týden, zjišťovaly postupným odkrýváním dílků ve čtvercové síti. Při vycházkách děti pozorovaly ovocné stromy a jejich plody v zahradách, aby pak mohly vytvořit jablíčka pomocí kousků látek nebo z krepového papíru. Také soutěž O nejkrásnější jablíčko vytvořené volnou technikou přispěla k rozzáření stěn družiny. Jablka byla i námětem pohybových her s padákem.
Nejvíc se děti těšily, až si z přinesených jablíček samy připraví dobrůtku. To pak loupaly, krájely, strouhaly, válely, vykrajovaly, tvořily taštičky, trojhránky, šátečky a další tvary, které zdobily, potíraly a šup s nimi do trouby. Během chvilky se vůně štrůdlu linula celou družinou a všichni se nemohli dočkat, až své výtvory ochutnají. A chutnaly znamenitě!
Ani v jednom z donesených jablíček jsme „návštěvníka“ neobjevili, a tak jsme si na závěr jablíčko s červíkem vyrobili.
... držte se, letíme! Loňský rok jsme společně proletěli Vesmírem. Každý měsíc jsme se nejen něco dozvěděli o planatách, ale také jsme si toho spoustu vyrobili.
Naše společné putování jsme završili nejen společným malováním kamínků, ale také plněním vesmírných úkolů na naší spolčné vesmírné cestě. Za všechnu tuto píli, byla pro děti na konci přichystána dobrá a chutná odměna... VESMÍRNÁ PIZZA
... bylo cílem týdenního projektu zaměřeného na dopravní výchovu. Při vycházkách jsme sledovali dopravu, uvědomovali jsme si význam dopravních značek a připomněli jsme si bezpečné přecházení silnice. Po návratu děti malovaly dopravní značky, které je na vycházce zaujaly. Děti se přesvědčily, že pouze znalost dopravních značek nestačí. Jízda zručnosti na koloběžce prověřila koordinaci pohybů, správný odhad a soustředění při objíždění kuželů a překonávání překážek v co nejlepším čase. Naopak zorientovat se v prostoru, zvolit správnou trasu a vyhnout se barevně označeným překážkám bylo cílem další jízdy. Vlastní koloběžka byla výhodou, ale i na půjčené od kamaráda to dětem jezdilo znamenitě. A protože řada dětí má kromě koloběžky také kolo, zopakovali jsme si, jak má vypadat to správně vybavené. Učit se vnímat možné nebezpečí si děti vyzkoušely prostřednictvím Policejních pohádek, v nichž společně s hrdiny prožívaly každodenní situace a pomáhaly integrovanému záchrannému systému sjednávat nápravu. Díky ukázněnosti a ohleduplnosti dětí se projekt vydařil a děti si mohly názorně vyzkoušet dopravní výchovu hravou formou.
